Vztah je jako loď na moři

05.10.2015 13:29

Vztah je jako loď, jaký kapitán, taková posádka. Když je dobrý kapitán, je dobrá i posádka a loď dopluje do cíle, když je kapitán špatný, tak i posádka je špatná a loď bloudí po moři a ne a ne se do cíle dostat. Moře je v tomto případě svět, ve kterém se ona láska nachází a loď jako taková je vztah, kde jeden z partnerů vede a druhý je veden v souladu s tím, že si to tak zvolil. Pokud však chcou oba vést, tak je to špatně. To pak dojde k revoltě a námořníci se vzbouří. Pak nastane mezio oběma kapitány bitva o tento post a ten kdo vyhraje ještě nemá záruku, že jeho cíle bude dosaženo.

Vše má být v souladu. Kapitán miluje své podřízené a ti zase jeho a dělají práci která jim byla přidělena bez řečí, protože vědí, že jen kapitán je může dovést dobře do cíle. On má všechny předpoklady k tomu, aby vedl je i loď k cíli. Kapitán kontroluje náladu mužstva a pokud je třeba, tak i sám přiloží ruku k dílu, ale to není to proč je kapitánem. Je to proto, že je nejlepší ze všech, že si už prošel všemi možnými situacemi a má zkušenosti s lodí jako nikdo jiný. A dokáže loď udržet i v bouřce na vodě. 

A taková bouřka, či hurikán to jsou vlastně nečekané okolnosti, které se nám připletly do cesty a my je s partnerem musíme překonat. Tedy jsou to vnější okolnosti co do vztahu zasahují, i když je vztah v pořádku. Jsou to například zdražení věcí a zůžení společné kapsy, ve které jsou peníze, či pohřby blízkých a tak dál.

Vzpoura na lodi je něco jako hádka, kde musí kapitán odolat nepodajnému mužstvu a přesvědčit jej o tom, že jedině on ví, jak cíle dosáhnout a že má skutečně pravdu v tom, co říká. Nejen slovy, ale i činy. Vzpoura souvisí i se změnou kurzu a s novým cílem, proto je lépe, když si kapitán posádku svolá na poradu a společně se dohodnou na novém cíli a novém směru jejich plavby, než aby se zbytečně bouřili. Moudrý kapitán občas udělá ústupek i posádce, ale vždy výměnou za něco... Musí to být výhodné pro všechny a tedy i pro něj.

Tím cílem jsou především radosti života a spokojená domácnost. Všechno ostatní je podružné a může spíše zatížit celý chod lodi i posádku. Taková hypotéka to je vlastně zátěž, kterou loď veze s sebou a proto se s ní těžko manévruje, je zranitelnější a kapitán musí vynaložit vícero úsilí na úspěšné zvládnutí překážek. I posádku (podřízeného partnera) toto zatěžuje. Musí se vypořádat s těžkými úkoly jež souvisí s naloďováním, vykládkou, ale především musí pamatovat na to, že rychlost je v tomto případě velmi důležitá a že není radno ponechat věci náhodě a neposlechnout kapitána.

Kapitán verzus posádka, to je jako vedoucí a podřízení. Ve vztahu vždy má vést ten, kdo je moudřejší a zkušenější, aby ten vztah vydržel. Protože jen ten moudřejší zná všechna úskalí dané cesty za cílem, jež je v tomto případě pokojný vztah. Podřízení nemohou dohlédnout na všechny úskalí, protože ještě nejsou tak zkušení a nemají všechny informace pohromadě. Mohou si jen domýšlet, jakým směrem se kapitán dá a mohou se jen dohadovat o tom, proč nepluje přímo, ale kličkuje... Podřízení neznají celé vody oceánu, ale kapitán by je měl znát. Nicméně i tak se vyskytují případy, že kapitán na něco zapomene, či něco opomene. To by posádka neměla brát jako jeho slabinu, ale spíš jako že neměl den a připomenout mu daná úskalí, pokud o nich ví a v daných vodách už byli. Celé je to tedy o spolupráci. I posádka může zaskočit za kapitána, ale je to vždy rizikovější. To je lepší na nějakou dobu zakotvit, počkat až se kapitán dá zas do kupy a teprve pak znova zase vyplout na moře.

Kapitán i posádka potřebují odpočinek a proto je moudré dělat přiměřené pauzy v plavbě a nehnat se za dalekým cílem stůj co stůj, ale doplout k němu sice o něco pomaleji, ale přitom bezpečněji s přestávkami. Protože se může stát, že se posádka i kapitán vyčerpá a co potom? Čerstvá posádka i kapitán podají vždy vyšší výkon, než posádka, která je na moři měsíce.

Kapitán by neměl být drábem, ale také by neměl být příliž benevolentní. Ví, že když je posádka spolehlivá, tak zastává svoji funkci dobře, aniž by ji bylo třeba popohánět bičíkem. A když má posádka dostatek volna pro sebe, tak i v plavbě může zregenerovat své síly. To pro případ, že bude jejich sil třeba a přijde bouře, kde je každá ruka dobrá a prověří schopnost posádky i schopnosti kapitána.

Kapitán by měl vědět, co vše může do lodi naložit, aby nebyla moc těžká a aby se dala snadno ovládat. Každá loď má jinou nosnost a každá slouží k jinému účelu. Když budeme chtít plout rychle, tak si vybereme takovou loď, která je rychlá, má štíhlý tvar, vysokou příď proti vlnám a nebudeme do ní nakládat zbytečnosti, jen to nejnutnější. Oproti tomu, pokud budeme chtít plout pomalu, tak si můžeme vybrat galeonu, s velkým nákladním prostorem, s velkou tonáží, můžeme do ní toho naložit mnohem, mnohem více, ale taková loď je daloko zranitelnější na širém moři, obvzláště, když je plně naložená. Může se totiž při neobratnosti kapitána i posádky lehčeji potopit. Avšak posádka i kapitán na této lodi mají dostatek času se připravit na nečekané události. Většinou tato loď pluje ve známých vodách, kde se dají okolnosti předvídat a nehrozí žádné nebezpečí... Proto zvažte před vaší cestou, ketrá loď bude pro vás výhodnější, zda se budete vadávat do neznámých vod, tak si zvolte odolnou a rychlou loď, pokud však budete plut ve známých vodách, tak klidně tu nákladní galeonu...

Vše co se nám v životě děje můžeme přirovnat k moři, lodi, kapitánovi i posádce, proto si z toho vemte příklad a jednejte jak zklušení kapitáni. Kapitán ví, kdy je dobré vyměnit lodivoda, když se pouští do neznámých vod, či naopak nechat starého zkušeného "vlka" u kormidla a spoléhat na jeho vnímavost.

Přeji vám tedy, aby na vaší palvbě vás nepotkaly žádné trable, a aby jste se dobře dostali do cíle a pamatujte na jedno. Spěchej pomalu! Tohoto hesla se držte, protože ne vždy se pěchání vyplatí, někdy je lépe zakotvit v zálivu a počkat, než se bouře přežene, než riskovat potopení lodi a tedy i konce vztahu. Tak tedy mořští vlci, plavbě zdar!!!