Poučení ze štěstí

06.10.2015 22:49
25.08.2015 10:06

Tak tomu neuvěříte... ráno se vzbudím zapnu kompl, místo kafe si dám čistou vodu, polknu prášky a chvíli se probírám u hry... zapnu konvici na kafe a mezitím si říkám, že bych už mohl začít s úklidem, když mi dojede miláček... tak jen tak zlehka uklízím, dávám věci do skříní a narazím na zaprášenou obálku, na který je vrstva prachu... otevřu ji a v ní tisícovka :15: nevím jak dlouho tam ležela, ale asi tak půl roku... a přitom to bylo na viditelném místě ... jo jo vesmír se o mě stará, když vidí, že ty peníze nepoužiji pro sebe, ale pro někoho, komu chci udělat hezký víkend... docela mi to vyrazilo dech... a trochu jsem u toho i zapřemýšlel... měl jsem měsíc, kdy jsem tak tak vyšel a říkal si, že je to nějaké divné (ve financích mám většinou pořádek), ale nějak jsem to neřešil... a hle... ona tisícovka, co mi kdysi chyběla se našla... tak jsem poděkoval vesmíru, že mi ji umožnil najít a uložil ji tam, kde si dávám všechny větší peníze... no přišlo to jako na zavolání... minulý den se mi totiž něco stalo, díky tomu, že jsem negativně myslel... uvědomil jsem si to během hodiny, že jsem si to vlastně přitáhl svým negativním myšlením... a poprosil vesmír o odpuštění, že jsem málo věřil a sklouzl do negativna a řekl si, že tohle se mi nesmí už stát... a hle, toto je taková "záplata" od vesmíru... teď vím, že vesmír udělá vše tak, aby to bylo co možná nejlepší... použít tu tisícovku dříve, tak mi teď bude chybět... ten měsíc jsem přežil celkem na pohodu a teď se hodí... jo jo, cesty boží jsou nevyzpytatelné...

at žije moje skleróza...

a jen co jsem tu tisícovku našel, tak začlo pršet... takový lehký zahradnický deštíček... tak si říkám, jo jo... prší mi štěstí... a sázet proč? k čemu? ty penízky se ke mě dostanou tak jako tak, jen věřit vesmíru, že cesty mé jsou vedeny tím nejlepším řidičem, co existuje...

když tak nad tím přemýšlím, tak jsem dost kdysi myslel negativně a přál si nekonkrétní věci... teď mám všechno, co potřebuju k životu, mám opravdu velmi málo věcí, to na čem mi záleží, by se dalo vejít do batohu, můžu se kdykoli zbalit a nechat vše osudu... nelpím na věcech... a možná, že i díky tomu dostávám dary... nebo je to zpětná odměna za moji práci, kterou jsem dělal pro lidi a pomáhal jim v životě a řešil jejich trable... většinou přes sny, ale i jinak... je k zamyšlení, že spousta lidí si vsugerovává, že peníze potřebují na chleba, na nakrmení potomstva, na zaplacení nájmu, na bůhví co ještě... a peníze jim nechodí... když budou však věřit vesmíru, tak ten to udělá tak, že vše potřebné k nim doputuje, pokud na ony peníze myslet nebudou, ale jen na svoje potřeby... nač shánět peníze na nájem, když stačí poprosit vesmír, aby jsem měl kde bydlet a mít střechu nad hlavou, třeba tam, kde bydlím to není nejvhodnější místo a vesmír má pro mě připravené jiné, lepší, kde budu opravdu šťastný... třebas si jako bezdomovec pod hvězdami... kdo ví, jaká má být má cesta... třeba si pak naučím vážit peněz a toho co mi vesmír posílá a mám se naučit děkovat za vše , co ke mě přichází... a jakmile tohleto zvládnu, tak se pak vesmír opět postará o můj vzestup... ano ano... žít na hranici chudoby může přinést mnohé, i já jsem jeden čas žil čistě jen o kůrce chleba a to doslova... čtvrtku chleba jsem měl na týden, na víc nebyly peníze... přijmul jsem to, že je to má chyba, že si za to můžu sám, nežehral jsem na vesmír... dalo mi to dost, poučil jsem se... a hle teď v posledních několika letech se mi to opět vrací a já můžu dávat tam, kde je potřeba... dělat radost lidem a tím i dělat radost sobě, protože to je na tom to nejhezčí, to těší nejvíce, když můžete někomu poimoci a on se vám odvděčí milým slovem, nebo větou, která vám zcela obrátí život naruby a vy něco pochopíte... ještě chci dodat jednu věc, když nebudete toužit po penězích, ale budete myslet o věcech, tak k vám přijdou... a když ani o věcech, ani o penězích, tak to bude chodit tak, jak je potřeba... rakapka to psala dobře... stačí poprosit vesmír o něco jiného než peníze a on vám to poskytne... ale je třeba si to vizualizovat, alespoŇ na chvíli, že to máte, že to vlastníte, a také dopředu poděkovat vesmíru za jeho prozřetelnost... a nechat to na něm, kdy to dojde... netoužit mít věci hned... vesmír ví, že když něco opravdu nutně potřebujete, že vám má něco poslat...

Když se takto budete řídit těmito radami, tak budete opravdu šťastní... a bude vám chodit to, co je právě třeba...

A nezapomeňte, vesmír na vás myslí, ať už jste v jakékoli situaci... a nechtějte věci hned a takové co nutně nepotřebujete... smiřte se s málem a dostanete od vesmíru pytel všeho... a když jste na rozcestí a něco se vám třebas nelíbí, tak si řekněte... nemám tomu rozumnět, vesmír ví coo dělá a on určí jak to má proběhnout, nechám to na něm, vždyť on ví, jak mě to bolí, či že mě to působí starost... tak se jím nechám vést, aby určil další moji pouť...

Tohle je právě to, co musím přijmout a naučit se takto myslet, je to vlastně moje zkouška mého odhodlání, mé víry ve vesmír, v řád, který je tu a který dobře funguje...

Vždyť vesmír dává každému jen to, co si ssám zaslouží... každému dle toho, co potřebuje nejvíce a tak, aby jeho cesta byla taková, aby rostl a pochopil... vesmír nechce, aby vám něco působilo bolest, to chcete vy sami, že to nepřijmete... když to vezmu kolem a kolem měl jsem 33 vztahů a vždy to krachlo pro nějakou blbost, nu co, říkám si... třebas teď to vyjde... aq když ne, tak to není důležité, důležité je to, že jsem mohl prožít plno krásných dní a rád na ně vzpomínám... nezatracuji člověka, ať je jakýkoli... každý máme nějakou cestu a musíme si něčím projít... třebas toto moje "štěstí" penězi je taková záplata za to, že ty vztahy mi nevydržely a já se nevzdal a přijímal to, jak to šlo... kdo ví... ale vždy se snažím rozejít v dobrém a když to nejde, tak to nejde... to není má starost... můžu si jen říct, že já pro to udělal maximum a zas mi to něco dalo, z každého vztahu jsem se nějak poučil a posunul mě vpřed... nemyslete si, nejsem kurevník, ale prostě ... když mám vztah, tak do něj jdu naplno a su schopen snést první poslední... nehledím na sebe... totéž sem předpokládal i teď... měl jsem jet na slovensko, už podruhé v měsíci... počítal jsem, že následných 14 dní bude zajímavých, jelikož jak jsem to tak počítal, tak mi nevystačí finance a ejhle vše se udělalo jinak, já na slovensko nejedu miláček dojede za mnou a ještě mi vesmír posílá penízky... z toho plyne hezké poučení, ža nic se nemá tlačit na sílu... a nechat vše na vesmíru, ať určí moji cestu a takovou, jakou si zasloužím...