Krize

16.12.2016 17:45

Popravdě, řeším teď jednu krizovku ve vztahu a shodou okolností i někdo jiný, tak pár takových rad, jak to překonat a na co se při tom zaměřit.

 

Pokud chceme budovat vztah, tak na opravdovém přátelství...v dobrém i zlém a podržet jeden druhého,když je krize... když láska odezní, co zbude pak? co se stane, kdžy přestaneš milovat? jdeš zas o dům dál? nebo setrváš a počkáš jako věrný pes? pokud si z něčeho máme vzít příklad, tak právě ze psů... jak jsou oddaní svému pánu /partnerovi a co vše dokáží zkousnout... a přesto bezmezně milovat...

 

neříkám, když touž oboustranně nejde, ale pokud možno, tak vytrvat a znova vročit do té řeky, známe ji, víme co čekat atd. proto se lidi také nesnáze rozvádějí, nechtějí to buď kvůli dětem (většinou), nebo majetku - strach z tahanic... ale když se oba usnesou v klidu a pak to předloží, aby si nebránili ve směru ve kterém chtějí každý jít, tak proč ne i rozvod může být klidný...

 

říkáš na řadě je on/a a co když chce ještě něco? co když tě vidí jako neposlušného psa? když hledáš na druhým chyby, tak se zaměř prvněna sebe, tam je chyba, v egu, v tom postoji a tak vži se do její situace proberte to spolu, co se jednomu líbí a co ne, a nejlépe na papír si to sepište pžedložte a pak o tom diskutujte, tím že to budeš mít na papíru, tak se vyhnete malicherným háýdkám, kdo nechal hrnek ve dřezu a neumil a podobně... opravdu ty skutečně důležité věci... co vás trápí ne co jsou jen drobné nepříjemnosti, ty počkahjí

 

cokoli mi vadí, tak je chyba ve mě... nedokážu to přijmout... tohle je třeba si uvědomit... že na řadě jsem já... já to mám zokousnout, moje já , ego... víš jak se to říká, třísku v očích druhého vidíš, ale trám ve svém oku ne...

 

pokud máte oba ještě vůli, tak si pročtěte celou tu psychologii zde na stránkách, máte dostatek času, klidně si na chvíli dejte klid zbraním, než to prostudujete a jednejte spolu jako kolegové v práci, i toje cesta... respekt jeden k druhému... a postupně se zaměřte na ta nejdůležitější témata pro vás, ale je to v komunikaci... co řeknete, to ten druhý ví... niko vám nevidí do hlavy... popište ty pocity, co u toho máte a proč je to tak a ne jinak... dejte si tu práci napsat takový dlouhý dopis jeden druhému a oba si jej pozorně pročtěte a až budete mt přečteno , tak si zahrajte hru.. hoďte si kostkou, kdo bude mluvit a na jaké téma se bude diskutovat (z toho, co jste napsali) - tam by byla vhodná osnova, či odrážky, aby bylo vidět, že jde o jinou věc... nepiště taky moc v souvětích, jednoduché a přímé věty - takové ty úderné, výčitky nechte stranou jen líbí nelíbí a proč... i druhý bude potěšen, když vyzdvihnete jeho klady... udělá to dost ;-)

jakmile téma prostudujete, tak napiště na papír společné řešení a dejte si to na místo,kde na to uvidíte (nejlépe na záchod, tam má člověk klid k přemýšlení když tlačí :-D ozkoušeno, funguje... a buďte k sobě poctiví, je třeba se snažit na obou stranách, když studuje jeden, studuje i druhý, když se snaží jeden, snaží se i druhý...můžete zkusit i sebeanalytický test pod záložkou testy - cirka 80 otázek pro to, co člověk v životě chce, na vyplnění testu nejlépe tak měsíc... může vás to posunout, hodnocení je pak na vás samotných... den na ten test je minimum (opravdu celý den)

 

začít můžete třebas tím, co kdo bude dělat doma a v jakých časových intervalech... tak jak to maj uklízečky na záchodech, vyvěšený papír kdy uklízely i s podpisem, že bylo uklizeno... to samé se dá převést i na další věci... i ty důležité, dejte si termíny a dodržte je... ale žádné šibeniční, ponechte si prostor na to, že se může cokoli stát a bude třeba více času... také je dobré udělat třeba takovou myšlenkovou mapu... jedna otázka na začátek a větvení dle toho jak to cítíte a vidíte... i to může pomoci pochopit toho druhého...

 

každý vztah je zcela jiný a má jiné priority... co sedí jednomu nemusí sedět druhému... tak se kouknite, jak to dělají jinde, poučte se z chyb a vemte to dobré co pro to udělali, diskutujte o tom s přáteli, proberte to , ale ne že si chcete stěžiovat, ale poradit... jinak skype na mě KarelKeslly - po dohodě, mám ho většinou vyplý (tel 737-58-17-17 nonstop stačí prozvonit), když budete potřebovat ;-) ale přednost dávám psaní, to si to srovnám v hlavě víc...

 

a mé zkušenosti? radím na netu lidem už od roku 2003 převážně přes výklady snů (už jsem jich vyložil přes 200.000 i s radami), protože tam se pozná ledacos i zasunuté věci a mé osobní? no cirka 40 vztahů a to nejsem kurevník (započítána i základka)... ale do každého naplno s maximálním nasazením, ničeho nelituji, ani vteřiny (všem děkuji a mám i dobré vztahy s "bejvalkami" - hnusné slovo)... osobně mám problém s tím, že se snažím přijít na svůj vlastní zádrhel - když mi funguje vztah, tak práce jde do háje a naopak, ale jak se zdá, tak se už konečně po letech blížím ke zdárnému konci...

 

vše je jedinečné, každá bytost a co platí na jednoho na druhého ne... a já měl to štěstí, že pokaždé to bylo zcela jinak, byly jiné priority i možnosti řešení... prostě jsem tu pro lidi, tak asi proto... nebýt těch kopanců, tak asi neporadím... :-) ale jsem v životě moc šťastnej a to je hlavní :-) jasně, taky lituju některých věcí, ale už jsem si to odpustil ty chyby a nebýt jich, tak co jsem? nic... plácám se kdesi v hlubinách... takto vždy dokážu vytáhnout ze dna a postavit na nohy... všichni maj u mě deře otevřený... a o to jde... kolikrát probdím nejednu noc než dostanu lidi z krize, je to takový muj koníček i poslání dá se říci v posledních letech...jsem jak maják postavený na útesu, tam kde jsem ztroskotal... a svítím a dávám vědět, kde a na co se zaměřit, aby další loď nenarazila a vyhnula se nebezpečí z toho plynoucí... ale předevšm se považuj u za žáka, co dělá sem tam chyby a neustále se učí...!!! to je třeba mít na paměti... a tak hodnotit i protějšek... vše s láskou a porozuměním... teď nedávno zas další chyba, tak napravuju koninu, ale co... uvidí se, budto to klapne a nebo ne..nelámu si s tím hlavu,bude chtít, nebude,... když ne tak se dám jinou cestou, když jo, tak se to překoná a bude zas pohoda... prostě žít a nechat žít :-)

 

nejhorší na tom je to, že každá situace je jedinečná, no nejhorší, neprožít si to... nepíšu ti to tady... nesvítím na tom útesu... takže tak :-) není umění žít ve spokojeném vztahu, ale překonat krizi... a být spolu i v době, kdy to skřípe a není to ok... to až to překonáte prohloubí vazby a budete se více cenit, mít v sobě větší oporu... krizovky jsou a budou (je na to i jakási tabulka, kdy tomu tak dochází, přibližně), ale je třeba překážky překonávat, ne se vzdávat, tudy cesta nevede... když chtějí oba tak se to překoná snáz, když jen jeden tak to je obtížné... ale i tak se dá... nejhorší na tom je že v podstatě nikdo nechce být sám a kor před vánoci... není třeba se obradovávat hmotnými dary, takové upřímné objetí a utření slzy udělá mnohem víc i úsměv a polibek od srdce... to se pak pozná, jak to myslíš a jak je upřímná/ý... a vyjádří to tisíce slov co chceš vlastně říci...

 

co je však důležité nehádat se, ale rozmlouvat, hezky v klidu a s rozmyslem,nemáte kam spěchat... život je dlouhý a pokud to má vydržet, tak je třeba probrat vše do posledního detailu, tak nechvátejte na řešení.

 

p.s. mnoho zdaru :-)