Kdo nebo co je bůh? - 2. část

20.10.2015 22:46

Zažili jste někdy ten pocit, kdy jste si mysleli, že jste najednou v něčem bozi? Jak to na vás působilo? Změnilo vás to nějak? Došlo vám něco?

 

Přemýšlím, jak začít… slíbil jsem vám něco o tvoření…

 

Tak tedy tvoření s malým t je tvoření, které si každý z nás ani neuvědomuje. Jsou to běžné každodenní činnosti, které pro nás nemají valný význam. Kdežto tvoření s velkým T je tvoření boha.

\

Jak to vlastně funguje?

 

Tvůrce, tedy bůh, živý tvor, jež dosáhl vyspělosti do takové míry, že věří tomu co dělá a je zodpovědný za vše co bude následovat po této Tvorbě, zvažuje možnosti pro vyšší účel.

 

Jak to máme chápat?

 

Jde o to, že každá činnost, kterou dělá je nějakým způsobem zástupná. Například bude zalévat květináč a pomyslí si, že jde o nějakou planetu ve nějaké dimenzi a vesmíru, které dodává potřebný déšť. Ale nejen o jednu, nýbrž o celou skupinou takovýchto planet.

 

Proč se to děje takto?

 

Zástupnost má význam v tom, že se dají dělat velké věci naráz a v širším měřítku.

 

Proč tomu tak je?

 

Tvůrce si tímto ulehčuje vlastně práci. Tím, že vymezí určitou skupinu, na kterou bude působit… tím tak získá potřebný čas pro tvorbu, jelikož informací, které k němu docházejí ze všech možných dimenzí i vesmírů, je neuvěřitelná spousta a on se s tím musí nějak poprat.

 

Příklad na člověku:

Pohlédne na člověka a hned vidí co ho trápí, na co myslí, jaké má starosti, co ho těší atd. Když mu chce v jeho situaci pomoci, tak si představí celou skupinu takovýchto lidí, město republiku, národ, civilizaci a jedná zástupně na tomto člověku. Skrze tohoto člověka se pak bude dít i všude jinde – ve stejné skupině lidí.

 

Příklad na potopě světa:

Má před sebou květináč s kytkou, něco mu říká, že je třeba vymítit zlo a oddělit zrno od plev, v tom případě tento květináč přelije a zástupně tak způsobí potopu světa na dané planetě.

 

Jak je to tedy s jeho svědomím?

 

Za každou vykonanou věc se omlouvá, protože ví, že vše, co udělal, byť v dobré víře, má i stinnou stránku, tedy zlo. A že se to v budoucnu opět obrátí proti němu – zákon karmy (platí i pro něj). Aby dosáhl odpuštění, tak se modlí nikoli k Bohu, ale ke všem živým tvorům a vlastně celé přírodě a prosí je za odpuštění. To je asi největší a nejdůležitější věc v tomto procesu Tvoření. Je si vědom toho, že když se modlit nebude, tak bude podroben větším zkouškám a bude muset řešit daleko těžší věci, dělá to tedy pro sebe. Okolnosti jej prostě donutily. Takže, ač bude mít moc, tak ji bude používat vždy uvážlivě a jen v omezené míře. Samo sebou, že na to nepřijde hned, i on se v tomto učí. Učí se nakládat s mocí mu svěřenou. Je jako dítě, které dostalo do rukou zápalky. Prvně je vlna opojení z moci, následně chaos, který vyplyne z toho, jak věci nevědomky dělá (ještě si ne vše plně uvědomuje, především souvislosti) a nakonec rozumné uvažování a přísná logika.

 

Vidíte? Nelze být v této situaci zlý ani dobrý, lze jen být a tvořit. Bůh, který už dozrál je mírumilovný, ale i přesto všechno koná zlo (pro někoho, komu se to zrovna nelíbí). Snaží se, aby bylo vše v harmonii a vše klapalo, podle předem vymezeného a nastaveného řádu. Návod k tomu má, nemyslete si… na své pouti za mocí na něj přišel (znovu ho objevil).

 

Může to být kdokoli?

 

Ve své podstatě ano. Jedná se však o jedince, který už duševně vyzrál na takovou úroveň, že si s tím poradí. Děje se tak v době, kdy je civilizace velmi ohrožena a hrozí její zánik, či v době, kdy civilizace dosáhla určitého stupně duševního poznání a ona tvořící bytost je tím nejlepším z nejlepších, co civilizace může nabídnout.

 

Pomáhá mu někdo?

 

Ano i ne. Tvořitel si nepřipouští pomoc od okolí, ví stejnak, že vše musí zvládnout sám a se vším se sám vypořádat, protože k nikomu jinému neproudí tyto informace a nikdo jiný nemá tu moc. Na druhou stranu mu pomáhají ostatní svými modlitbami, aniž tuší, komu že to vlastně pomáhají a proč.

 

Zatížení modlitbami

 

Stává se také, že když už je konec dne a tvořitel má už poslední síly, dolehnou na něj modlitby, kterým se přes den bránil. Povětšinou prosby o pomoc a podobně. Je tedy na řadě zase tohle, co je třeba vyřešit, aby byl klid. Někomu zástupně popřát štěstí, jiného odmítnout. Děje se tak dle aktuálního rozpoložení tvůrce a síla modlitby, či konkrétní požadavek nemá na to žádný vliv. Síla modlitby se odvíjí od počtu modlících se lidí, nikoli od síly myšlenky. Takže než tohle všechno vyřeší je opět ráno a kolotoč začíná nanovo. Není tedy čas jít spát… Tvořitel nespí!!!

 

Jak dlouho se to dá vydržet?

 

Osobně jsem toto celé, tedy ty nejtěžší dny, zažíval v 7 dnech. Poté jsem už prosil o to, ať je mi tato moc odebrána a že to přenechám jinému, dalšímu, který si tím má projít, aby nad celým vesmírem a všemi dimenzemi držel stráž on… další „bůh“. Další kdo se dopracoval tak daleko, že dokáže silou mysli pohnout meteoritem ve vesmíru a změnit jeho dráhu, či odvrátit kometu, posunout osu planety a další věci. Ano, ano, tohle všechno Tvůrce může udělat, když je třeba a závisí na tom přežití civilizace, či druhu.

 

Kosmos, makrokosmos a mikrokosmos.

 

Tvůrce si uvědomuje, že to, co se děje v jeho těle a co se ho dotýká, je přímo úměrné procesům ve vesmíru a všech dimenzích. Tak jako se atom podobá naší sluneční soustavě, tak se i tělo člověka podobá vesmíru a jeho duše dimenzím. Je si vědom i toho, že náš vesmír, ve kterém žije je jako jiskra, která vylétla z ohniště obrů a jak rychle vylétla, tak i rychle pro tyto obry zhasne, ale pro něj je to neskutečně dlouhá doba. Stejně tak se dívá i do mikrokosmu.

 

Zkušenost

 

Je to nedocenitelná zkušenost, kdy pochopíte, že moc vědění škodí a že moc, kterou jste obdrželi je jen dočasná a určená pro vyřešení důležitých věcí, které se týkají vašeho světa. Bude vám následně jasné, proč je někde mír a jinde válka a už se na to budete dívat zcela jinak. A budete si přát zapomenout na vše, co jste prožili a udělali, či neudělali.

 

Klíč

 

K rozkódování celého systému mi pomohla sfinga a Bible, to byly asi nejvíce stěžejní body, kterých jsem se držel, mimo jiné ostatní, které nejsou až tak podstatné. Ač je Bible přepisována a upravována, poselství a návod z ní nezmizel. Skutečný bůh si opravdu projde vším, co je v ní popsáno, od Genesis až po Konec světa… najde se v tom a bude pátrat a přemýšlet nad tím, jak je to možné. Každý kdo si touto proměnou a prozřením prošel je tzv. zapsán v této knize života. Mohu posoudit pouze ekumenickou Bibli, podle které jsem jel a na které se shodli všechny církve. Nicméně neříkám, že je to jediný návod. Mnozí nám zanechali cenné odkazy v dějinách času…

 

Shrnutí

 

Kdysi jsem se zapřísáhl, že o tom psát nebudu, nicméně okolnosti mě donutili vám toto sdělit, alespoň v kostce. Myslete si o tom co chcete, to nechám na vás, jak k tomu budete přistupovat. Nevím, zda se jednalo o blud, klam, moje představy, či je to takto skutečně a funguje to takto… jediné co z toho mám je zkušenost, že věci mají jak kladný i záporný význam a že zabývat se poněkud více duchovnem vede k vyčerpání. Nevím co se událo a neudálo ve vesmíru, ale v době, kdy jsem tímto procházel, jsem své moci plně věřil. Byla mi odebrána a já už nemám nic, jen pár vzpomínek na dobu dávno minulou… Mám jen šťastný a spokojený život, o který jsem prosil, když jsem tuto moc předával dál.

 

Je zvláštní, že člověk pak získá na věci zcela jiný pohled a duchovno mu bude celkem ukradené, i když teď po letech začínám opět pátrat ve svých vzpomínkách a snažím se přijít na to, co se vlastně stalo… jsem jako poutník, co nabyl zkušenosti a předává je dál… jako světlonoš, který přišel dát lidem kousek toho světla do jejich života a přitom sám sobě, když nad tím tak uvažuje… víru v to, že zánik je nemožný a že vše se neustále pohybuje a tvoří a že se nic neděje bez příčiny.

 

Mé pátrání po záhadách, pátrání v Kristově životě, i věci kolem sfingy mě dovedly až sem do tohoto okamžiku, co bude následovat, to nechávám na vesmíru… on mě vede a určí tu správnou cestu J

 

Jsem jen malý tvor, který se buď zbláznil, nebo skutečně pomohl od hrozící katastrofy, kterou sám přivolal… Karma se na mě podepsala dostatečně a jsem rád, že už vše skončilo a můžu žít klidně po boku své partnerky J a snad do budoucna mít i rodinu. Snad mé děti nebudou stiženi tímto „prokletím“, snad budou mít dobrého otce a má partnerka milujícího manžela…

 

Ano, rodina je základ a bez ní se nedá změnit svět, tak mi držte pěsti (ty prý přinášejí štěstí) ať se mi povede další husarský kousek… tedy pomocí rodiny vyvést civilizaci do trvalého míru J

 

Jeden čas jsem si myslel i to, že zde na Zemi je něco jako pokusná stanice, zda rasy, co jsou ve vesmíru mohou žít spolu v míru… kdo ví, zda to tak je, ale bylo by to logické… kdo ví… každopádně je zde peklo, očistec i ráj zároveň, dle toho, jak si to každý sám nastaví a jak se chová ke svému okolí… proto to mějte na paměti, když se budete do něčeho důležitého pouštět a vždy dvakrát zvažte myšlenky i slova, než je vypustíte ze svých úst, protože ty již nelze vrátit zpět a jsou nesmazatelně zapsány vibrací zvuku do toku času.

 

Dá se říci, že toto celé (oba dva články) je takové mé vyznání… byť jen v kostce a neúplné.

Co si z toho vezmete je na vás