9. - Všechny kurzy jsou na nic aneb HALÓ efekt

04.10.2015 20:23

Všechny kurzy jsou na nic - jako by měl Parkinson pravdu
A tady jsme u toho, proč mají svým způsobem pravdu skeptici, tvrdící, že všechny kurzy pohody jsou na nic, protože vždy dojde na slova písně: "... jednou jsi dole, jednou nahoře..."
Třeba je tomu opravdu tak. My se pracně naučíme (knihou, kurzem, odkoukáním, metodou pokus-omyl, úvahou apod.) navodit si stav dobré mysli (SDM). Dobře, umíme to, učiníme tak. Ale - co se nestane. Iontošťávy dobra se ze skladiště vyčerpají, nestačí se tak rychle syntetizovat - a převahu nabudou inotošťávy zla. Jich je více, ony vykazují přetlak, ony se derou vší silou ven do krevního řečiště. Pravdu má profesor Parkinson, který si toho všiml v hesle: "Daří se? Nejásejte. Bude hůř!" (Tam, kde špičkový profesor postihl jev, my ovšem půjdeme hlouběji - po podstatě!)
No a pak se iontošťávy zla (dříve nebo později) skutečně k akci proderou a my zažíváme ono "dole" svého života a máme ošidný pocit, že to už tak - "ach jo, my nešťastní" - bude napořád. (Za to může jiný mozkový mechanizmus; ten, který nám našeptává "jak je teď, tak bude za chvilku a pak už pořád" - já tomu mechanizmu říkám haló efekt.)
Nicméně, jak už víme, nebude to tak pořád. Vezme nás za ruku někdo blízký a konejší: "Nic si z toho nedělej, ono to přejde."
A jak známe z teorie iontošťáv, skutečně to přejde. Kyvadlo emocí se setrvačností vykývne na opačnou stranu (vlastně - iontošťávy zla se z hypofýzy vyčerpají, po svém rejdění v mozkových závitech je krev odplaví do ledvin a ony skončí v záchodě... a už klepou na vrata hypofýzy iontošťávy dobra a derou se ven).
Výrazy jako "kyvadlo emocí" (v chytrých bestsellerech) nebo "Život je jen náhoda" (v populárním evergreenu) nebo "... hlavně nesmí býti smutno, natož, aby se brečelo..." (to promlouvá na stejné téma vševěd Jára Cimrman perem Zdeňka Svěráka a klávesou Jaroslava Uhlíře) - všechny tyto výrazy jen dokazují, jak se lidstvo s vášnivým zaujetím pachtí za tajemstvím iontošťáv a tajemstvím SDM. (Pachtí se už velmi dlouho - například Senecův stoicismus je přece starý dvě tisíciletí.)
Známe-li však mozkový princip (byť na zjednodušeném modelu), umíme si v zásadě odvodit i podstatu slov a písní, které teprve v budoucnu vzniknou (!!!) A až vzniknou, jen s nadheldem ověříme, zda a nakolik se trefily do černého. Do lidsky černého. Tedy - zda způsobily onen výron iontošťáv dobra do mozku. Jistě oceníme konkrétní detaily.
Neznalci iontošťáv na celém světě budou zírat a my už budeme mít zralý nadhled. To je prima ne?

Jsme-li nahoře...
Ano, jednou jsme tedy nahoře, jindy dole. Jsme -li nahoře, není to přece žádný problém. Žijme, vychutnávejme. (Tady si milí čtenáři udělejte pět minut pauzu ve čtení a představujte si ty nejlákavější vychutnávky. Nebo nějakou reálně dostupnou a společensky přijatelnou hned uskutečněte. Uvařte si kafe nebo dejte partnerovi, či kolegoovi něžnou pusu. Klidně - co se bojíte...)
Další možnost si dopředu nějakou práci, kterou při dobré mysli jakž takž zvládneme, která by však byla při psychickém stavu "dole" nepřekonatelně otravná, dusící a neuskutečnitelná. Mějme pro chvíle "dole", jak se na Ostravsku říká, nadrobené.
Byl jsem ještě malý a do Prahy jezdil velmi zřídka, když mi starší kamarád Ostravák vysvětloval, že Pražáci výrazu "mám to nadrobené" přisuzují pouze jediný význam - ten méně frekventovaný; totiž - že jde o nějaké drobky, rozdrobení. A zatím každý normální člověk (rozumějte - na Ostravsku) ví, že náhradní volno si může vzít, právě, když to má nadrobené (naddělané). Pražák že prý neví, co "nadrobené" zanmená, protože žádnou šichtu ještě předem nenadpracovával, tedy nenadrobil.

Jsme-li dole...
pak zvládejme tuto situaci následujícími technikami:
1. Útlum, vyčkávání na lepší stav našeho já.
2. Aktivní vylepšení daného stavu. Nejdříve zcela uvnitř sebe, uvnitř našeho já, psychogenně, pak uvnitř našeho já pomocí vnějších okolností, pak navenek konkrétními činy.
Nejlepší dloouhodobé strategické řešení pro naši návštěvu na tomto světě, zvanou "život", je však řešení:

3. Vůbec se do stavu "dole" nedostat!