5. - Hmota, elektromagnetické vlnění, aura

05.10.2015 10:54

Snížení tělesného tepla:
Jak už jsem napsal, tak rozdíl mezi "mechanickým" a "biologickým" časem závisí na oddělení soustav, na rytmu světla a tmy a především na hustotě látky...
Podívejme se teď na to, jak elmag. vlnění reaguje s pevnou látkou.
Veškeré pevné látky mají velkou hustotu a tím pádem i menší vazby mezi atomy. Při styku s pevnou látkou dochází k postupné reakci v závislosti na rezonanci s danou látkou a kmitočtem této elmag. vlny... Proč? Hmota má snahu, díky této vlně, rozkmitat atomy uvnitř na stejnou frekvenci. Zákon akce a reakce z fyziky... Jakmile atomy začnou kmitat dál, než jim dovoluje vlastní atomová mřížka, začnou se o sebe třít a tím vzniká uvnitř hmoty teplo. Pokud ještě nedošlo k vyrovnání kmitočtu, tak se třou čím dál víc a teplo, které hmota nepohltí se vyzařuje ven. Jakmile se kmitání atomů zvětší nad stanovenou mez, tak se přetrhnou jejich vazby v atomové mřížce a skokem dojde k prudké přeměně na látku kapalnou, případně plynnou atd. viz. změna skupenství ve fyzice. Je nutno ještě připomenout, že vznik tepla v látce závisí nejen na vlnové délce elmag. záření, ale také jeho síle.
Co je pro nás tedy důležité? Všechny vlastnosti hmoty, které může elmag. vlnění ovlivnit.
V první řadě je to vnější povrch látky:
barva, vodivost, hustota, ozářená plocha, neozářená plocha, obecný čas ozáření, frekvence záření(délka vlny).
To samé platí i pro vnitřek látky...
Jistě se teď ptáte, proč je tam také barva? Jelikož každá látka postupem elmag. vlnění získá jinou barvu, tak tahle barva, je tou původní, kterou měla látka na počátku, než se střetla s vlněním.

Aura:
Není na škodu, když se teď zmíním o auře. Každá látka ji má, ale její barva i síla vyzařování se mění v závislosti na procházejícím elmag. vlnění, které poté vyzařuje do prostoru a jež je výsledkem vnitřních dějů v látce. To že se aura postupně mění až do ztracena, je způsobeno vnitřním elmag. vlněním látky, ale také vnějším vlivem elmag. vln. Všiměte si, že při podání ruky, či kontaktu s jakýmkoli předmětem se vaše aura(i nálada) pozmění v závislosti na intenzitě vyzařování hmoty/člověka, jež jste se dotkli. Dalším, neméně zajímavým, jevem je to, že se aura stahuje do vnitř hmoty vlivem působení vody. Přímo do jejího středu. Opět zde máme logické vysvětlení. Působí zde opět několik faktorů, jež omezují šíření některých elmag. vln. Prvním a nejdůležitějším faktorem je lom elmag. vln ve vodě. Dalším a neméně důležitým faktorem je její vodivost, současně se změnou skupenství v páru... Jak tedy postupuje vlnění? Prvně narazí na vodu a o ni se zlomí. Zároveň dojde k zahřátí vody, část energie bude pohlcena vodou a poté vnikne do hmoty. Následuje opačný proces. Hmota se také zahřeje, ale teplo předá vodě, jež se ohřeje ještě víc. Dochází tedy ke zpětnému zpomalení atomů hmoty, ale atomy vody se zrychlí. Proces se opakuje tak dlouho, dokud nedojde k odpařování vody. Tím se paprsky lámou ještě více. Dochází ke ztrátě energie paprsku mimo hmotu i mimo vodu, jelikož kapičky páry působí jako spojka i rozptylka zároveň a též dochází  k jejich odpařování. Tento paprsek je tedy rozlámán na malinké kousíčky, díky neustálému střetu s proměnlivým prostředím páry(vzduch-voda-vzduch), takže zbytek paprsku už nemá sílu dostatečně zahřát hmotu. Toto se děje tak dlouho, dokud může hmota předat přebytečnou energii vodě a ta se zcela neodpaří. Jistě teď namítnete, že "nový" paprsek musí auru znova přimět k činnosti a tudíž se aura musí objevit hned, jakmile na hmotu dopadne. Není tomu tak. Jak jsme si řekli, tak hmota vyzařuje energii teprve tehdy, když se o sebe třou atomy v mřížce. Nejprve se tedy hmota musí znova zahřát na "provozní"(normální) teplotu a teprve potom může vyzářit svoji auru. Navíc se díky vodě dosti ochladila, takže tento proces nového rozkmitání atomů je pozvolný. Atomy se vždy začínají zahřívat ve středu paprsku, ale zároveň předávají tuto energii atomům okolním a tím sebe částečně ochlazují. Takže než se celá hmota zahřeje(dá do pohybu) trvá to dosti dlouho. Proto je i nový vznik aury pozvolný. Zároveň je tato aura "čistá", tzn. je vlastním produktem hmoty a není ovlivněna jiným elmag. vlněním, než je v prostředí, ve kterém se nachází. Jistě jste si také všimli, že po sprše se cítíte ještě chvilku unavení, ale pak z vás najednou tato únava spadla. To je důsledek opětovného vyzařování a čistoty aury...

Na co vše má aura vliv, můžete vidět na člověku, jež nikomu nepodal ani ruku, aby si svoji auru "nepoškodil"... Byl jím Nikolaj Tesla. Uvedu jeho poslední a nejlépe zdokumentovaný "žertík" s aurou. V době pohřbu se sjeli na smuteční obřad všichni novináři i význační lidé z celého světa. Udělali si také dost snímků otevřené rakve... Po posledním snímku pronikl oknem kaple paprsek a osvítil jeho hlavu. Náhle se ozvalo zahřmění... a přitom byla obloha bez mráčků... "Náhoda?" Možná. Nejpodivnější na tom je to, že ani jediný snímek nebyl ostrý, všechny byly rozmazány. Jak si to vysvětlit? Je jedno řešení. Paprsek se prvně zlomil o sklo v okně a pak rezonoval s hmotou neboštíka, tím došlo k rozšíření aury(elmag. záření) do všech stran. Shodou "náhod" ta rezonance měla podobný účinek jako gama záření, které jak známo, prochází každou hmotou. Zda to byla "náhoda", neškodný žertík nějakého kluka, či úmyls samotného Tesly, to nechám prozatím vás...

Vraťme se teď opět k hmotě a elmag. záření...
Co dělá hmotu tím, že je "živá"? Je to její hustotou? Změnou skupenství? Složením z více prvků či molekul? Proč je vůbec "živá"? Jaký to má smysl? K čemu je nezbytná? Kam směřuje tento vývoj "živé" hmoty?
Jak půjdeme v této teorii dál, tak dostanete odpověď na všechny tyto i podobné otázky... Nebude to ale snadné. Tato teorie podle mých dosavadních zjištění boří základy nejen ve fyzice, ale i v psychologii a dalších oborech, včetně mystiky a ezoteriky vůbec... Nejde ani tak o základy, jež jste se dopodud naučili, ale o nové chápání a především o vztah mezi těmito relativně neslučitelnými obory... Zatím je to jen takový malý nástin toho, co vás v této teorii čeká, něco jako osnova, ale jak půjdeme hlouběji, tak se postupně budete dovídat stále více věcí, jež jsou podstatou veškeré existence, vývoje, bytí i nebytí v celém vesmíru i mimo něj. Pokud se vám tedy stane, že se vám ta vaše představa o světě zboří, jak domeček z karet, tak nezoufejte. Podstatou vývoje je vždy postup vpřed, kde staré, přežité, uvolňuje místo novému, lepšímu a dokonalješímu, ať už si pod tím představíte cokoli... Vše má svůj smysl, i to, jak vás postupně s touto teorií seznamuji. Pamatujte si jedno: Nic není náhoda! Vše má svůj řád, ač se nám to zdá zpočátku někdy nelogické, či nesmyslné. Další věc, kterou je třeba míti na paměti je: Nikdy neříkejte nikdy! Všechno je možné. Není ve vesmíru i mimo něj nic, co nelze vytvořit. Ani to, o čem "jen" sníme, nebo co si nedokážeme představit, není nemožné.