14. - Jak přinutit mozek myslet

04.10.2015 20:32

Tělo a duch proti stresu
Boj proti stresu dosud sestával z určitých psychických úkonů. Až nápadně jednostranně pouze z psychických. Jako bychom mlčky předpokládali, že po fyzické stránce je vše ideální. Nechat však záležitost tak, nevěnovat se fyzické stránce - to by bylo neodpustitelně naivní. Poučme se z nedostatků mnoha jazykových učebnic pro samouky. Způsobu práce s danou knížkou se věnují zpravidla v předmluvě. Bývá tam něco ve smyslu, že >>...čtvrthodina denně je lepší, než dvě hodiny jednou za týden...<<. A víc nic moc. Mlčenlivý předpoklad, že každý den jsme, umíme být rajsky svěží a čerství. Že děti nezlobí, páteř nebolí, tupci v práci nás neosočují, lidská závist spí hluboko v zemi... Přitom v reálu jsme pravidelně svědky, jak náš organismus má sto chutí se na všechno vykašlat, jak je psychicky unavený tak, že není schopen přečíst ani řádek učebnice, natož ho třeba přeložit. Jak nevíme kam dřív skočit, látáme jen nejhrubší záplaty, věnujeme veškerou energii na vyhnutí se průšvihům a na tvořivé zlepšování sebe sama už nezbývá ani píď času, či energie.
V naší části Evropy to máme, pravda, (zatím) o něco těžší, než na západ od našich hranic. Což je... smutné? K vzteku? Vůbec ne! Snad k vzteku pro naše já. Ne ovšem pro nás v pozorovatelně (viz. výše). My situaci sledujeme se zájmem v pavdě vědeckým. Přijímáme věci klidně, tak jak jsou. Věci jak jsou, mají spoustu výhod i spoustu nevýhod.
Na kterou stránku věci upřeme svoji pozornost? Je jen na nás, jak si vybereme. Vybrat si lepší je výhodnější, než vybrat si horší. Geniální pravdy znějí nejtriviálněji. Vyberme si tu lepší stránku věci. Mám-li oproti svému západnímu sousedu tíže na cvičišti, bude mi pak lehčeji na bojišti. A zvládnout cviky lze, to si pište! V daleko větší míře, než se na první pohled zdá. Nepůjde to ovšem bez rovnoprávné spolupráce ducha a těla.
Lidová moudrost to vyjádřila různě:
starořeckým "v krásném těle krásný duch"
novější "hlava pomáhá nohám a nohy hlavě"
Ozdravme se fyzicky. Mozek potřebuje k dobrému myšlení cévy pružné, nikoliv s počínající sklerózou. V krvi mu vyhovuje dostatek živin, nikoliv jedovaté zplodiny získané díky nevhodnému stravování. Potřebuje spíše kyslík odňatý plícemi čerstvému lesnímu vzduchu, než zakouřené nevětrané místnosti. Intenzita přísunu krve musí být pružně měnitelná. Záleží tedy hodně i na zdraví a výkonnosti srdce. Srdce se dá mnohem lépe posilovat se zdravýma nohama, než v situaci, kdy každý krok a skok bolí. A doplňte si další souvislosti sami.
Býváte chronicky unaveni? Přinášejí pokusy přemoci únavu jen trýzeň a pocit marnosti? Potřebujete si co chvíli lehnout? Spotřebujete půlku své celodenní vitality jen na boj se svou nechutí ráno vstávat? Bijete hlavou o zeď z bezmocného hněvu nad sebou samými?

Nejlepší návod - jít s návody do háje
Možná jste už od přírody takový typ. Pravděpodobnost je mizivá, avšak ne nulová. Ale pokud patříte k těm řídkým případům, je to přece radostné! Už víte přesně, co máte dělat. Přestat s jakýmkoliv i sebemenším úsilím po změně sebe samého. Když svěžost není možná máte dvě možnosti:
a) snažit se, trápit se - a nic z toho
b) přestat vynakládat energii - a žít
Pocty, sláva, peníze, znalosti, slušné postavení, obliba u jiných atp. jsou definitivně v tahu. Prožijete značnou část zbytku života na kanapi u televize, na jednom místě bez cestování... však vám už stát jakés takés minimum poskytne (důchod, podporu) a nenechá vás brzy umřít. Problém je vyřešen.
Ale nejspíše jste jiný typ. K ochablosti a pesimismu máte pouze větší sklon, než ke stavům opačným. Ale stavy opačné, vervní, svěží, prýštící energií a výkonností jste už také zažili. Jistě ano. Jinak byste se nemohli o ně snažit, kdybyste vůbec netušili, jaké to je. Jste lidmi, jejichž psychický stav závisí na tom, jak se stravují a pohybují.

Začněte násilím na sobě
Podejte vodu na turbínu své mozkové elektrárny, která produkuje vaši životní energii. Začněte násilím na sobě!
Ano, násilím. Celé naše tělo je geneticky uzpůsobeno násilí. Bojům, prudkým běhům, zvedání a metání břemen, snášení horka a zimy. Nedostatek těchto přirozených stresů, na které byly zvyklé stovky generací před námi - to už samo o sobě je pořádný stres. Na zastoupení těchto přirozených stresů aspirují otravné telefonáty, fronty na benzin, nebo některé potraviny, nehybnost při kancelářské práci, nemožnost vyskočit, zakřičet, zařvat si, schoulit se, postavit se na hlavu, zuřivě žvýkat lejstro. A ony nepřirozené stresy to s naším já neumějí.