1. - Nový výklad pro čas, hmotu a prostor, tak jak je neznáte

05.10.2015 10:41
Opět jsem se po dlouhé době pustil do této "nesmrtelné" úvahy...

1. celý pojem chápání a měření času i hmoty je chybný:
měříme délku pohybu elementární částice, dobou jež nazýváme sekunda, jenže nikdo neuvážil, zda se tato částice, kterou měříme, bude pohybovat stejně i v hvězdém prostoru, kde není gravitace, nebo jen minimální a navíc je tam jiná hustota prostoru i relativní hmotnost částice. Podle A.E. je to už jiná vztažná soustava, která je ale součástí nadřazené vztažné soustavy, v níž se nachází obě tyto soustavy. Pokud tedy budeme měřit ideálními hodinami(umístěnémi na Zemi) pohyb částice na Zemi, tak tento pohyb bude stejný na obou synchronizovaných hodinách. Když však jedněmi hodinami pomalu(!) půjdeme po dráze do vesmíru, tak zjistíme, že už měříme pohyb nejen částice, ale i pohyb těchto dvou různých vztažných soustav, a že dochází k zakřivení času díky gravitaci a hustotě prostoru a tudíž k chybnému(rozdílnému) měření... Protože pouze průchodem z jedné vztažné soustavy do druhé vzniká čas!

Teď hmota: Pokud tentýž postup zopakujeme nikoli s hodinami, ale s částicí, tak délka, kterou částice urazí v každém meziprostoru, mezi Zemí a vesmírem, bude jiná. Navíc, čím rychlejší tento přechod mezi vztažnými soustavami bude, tím více se začne hmota "propadat" do meziprostorů, jež jsou v dráze mezi těmito dvěma prostory (Zemí-vesmírem), což má za následek gravitační přetížení (G). Čím rychlejší bude přechod mezi těmito prostory, tím se zvětší přetížení a tím více se propadne do prostoru, až skončí v antiprostoru...

Lze tedy říci, že v kterýkoli okamžik hmota(člověk) existuje v několika různých vztažných soustavách, jež jsou poutány gravitační přitažlivostí částic. Aby jsme tyto částice dostali pouze do jedné vztažné soustavy, kde čas plyne stejně rychle, přípandě neplyne vůbec, tak je potřeba celou tuto hmotu zhustit do jediného bodu a to právě pomocí gravitačního přetížení (šílené jednotky G).

Vraťme se teď k samotnému měření času... ve skutečnosti měříme pohyb pohybem, nikoli pohyb za určitý čas. Navíc je toto měření ovlivněno průchody částice několika různými prostory (vztažnými soustavami) s různou hustotou a tudíž i s jinou rychlostí i hmotností částice v těchto soustavách, to samé platí i o hodinách, kterými měříme a které existují v několika prosorech zároveň(vztažných soustavách) a měření probíhá týmž samým pohybem(prcůchod el. proudu je pohyb). Takže neměříme čas v jedné vztažné soustavě, ale ve dvou zcela odlišných tzn. že měříme vnitřní pohyb těchto soustav vůči sobě, čili rychlost v těchto soustavách, která je zároveň zakřivena hustotou prostoru mezi těmito soustavami, nikoli samotný čas. Z čehož plyne, že čas pro hmotu neexistuje (je nulové hodnoty) nebo je nekonečně dlouhý. Což znamená, že věčné TEĎ existuje v kterýkoli okamžik pro jakoukoliv částici! Ale pro vzájemný pohyb těchto soustav, prípadně pohyb mezi soustavami, ve kterých jsou tyto částice, čas existuje! Z čehož plyne, že pokud chceme zastavit čas v reálu, tak musíme rozkmitat všechny tyto vztažné soustavy v obráceném rytmu! Což znamená zpomalit pohyb na pohyb této vztažné soustavy. Jinak řečeno zastavit pohyb. A jelikož i myšlenka je pohyb(el.proud mezi neurony v mozku), tak musíme zastavit nejen veškeré procesy v těle, ale především myšlenky, jež dávají příkaz k pohybu...

2. existence hmoty
každá hmota vyzařuje elekromagnetické záření o určité vlnové délce, proto je viditelná... Pokud změníme rychlost pohybu hmoty, tak se změní i toto záření. Jako příklad použiji listy ventilátoru, kteý když se roztočí, tak tyto listy nejsou vidět. Oscilují(kmitají) na jiné frekvenci v závislosti na otáčkách, tedy na časovém úseku bez hmoty a s hmotou. Všiměte si, že středová část ventilátoru je viditelná a čím dále od středu jdeme, tím více se hmota stává průhlednou. Dochází k prolínání hmoty a relativně čistého prostoru bez hmoty. Můžeme tedy říci, že při průchodu vztažnými soustavami dochází nejen ke změnám gravitace(elmag. pole), ale i ke změnám elmag. záření(zvětšuje se vlnová délka), jež hmota vyzařuje. Navíc se tato hmota "natahuje", povolují se vazby mezi částicemi, elmag. pole se zmenšuje, čím větší je rychlost pohybu(kmitů). Pokud tedy hypoteticky ventilátor roztočíme tak, aby se úhlová rychlost rovnala rychlosti vlnové délky, kteou vyzařuje prostor bez hmoty, pak tato hmota přestane v tomto prostoru existovat. Tedy hmota existovat bude, ale vazby mezi jednotlivými částicemi budou téměř nulové/nekonečné hodnoty. Dá se říci, že se tato hmota propadne do antiprostoru, ale přitom v prostoru zůstane energie, jež tvoří tuto hmotu. To znamená, že v prostoru existuje vše a zároveň nic, což je věčné BYTÍ!

3. cestování v čase a věčná energie
podle A.E. se dá cestovat časem pouze rychlostí světla nebo rychlostí vyšší. Když se nad tím zamyslíme, tak světlo má ve vesmíru i na zemi nestejnou rychlost díky několika faktorům. Prvním faktorem je hustota látky, kterou proniká a druhým faktorem je elmag.pole, jež ho "ohýbá" a tím pádem se na jedné straně ohybu prodlužuje a na druhé zkracuje. Takže pokud máme vyvinout rychlost větší než je rychlost světla, tak je třeba změnit hustotu prostoru na mínusovou hodnot viz.bod2(antiprostor). A Tady je mezník mezi cestováním v čase a mezi tvorbou energie... ale o to snad raději někdy jindy