Telepatie

Rhine-Zenerovy karty

 

Pro parapsychologa J. B. Rhinea je navrhl jeho spolupracovník Zener v roce 1920, proto se někdy nazývají Rhine-Zener karty, častější je ale název Zenerovy karty, kterého se držím také já. Zenerovy karty slouží především k testování telepatických schopností. A proč zrovna tyto obrázky? Bylo odzkoušeno, že mozek je nejlépe přijme díky tomu, že si jsou tak moc rozdílné. 

Nejprve si objasněme důležité pojmy, které vám budou asi neznámé. Induktor je takzavný „vysílač“, tedy ten, kdo vysílá telepatickou informaci a percipent je ten, kdo ji má přijmout.

Experiment probíhá takto: induktor dostane zamíchaný balíček Zenerových karet. Postupně je snímá a snaží se jejich obrázek telepaticky předat percipentovi. Percipent se snaží zachytit induktorem vysílaný obraz. Z počtu pokusů se spočítá pravděpodobnost, s jakou byl obrázek uhodnut (při standardním množství symbolů, tedy 5 je pravděpodobnost 20%). Přesahuje-li pravděpodobnost uhodnutých obrazků právě 20% jedná s s největší pravděpodobně o telepatii nebo o náhodu.

Jak na telepatii? Cvičení je takové, že jeden člověk (vysílač) se koncentruje se na určitý obrázek ze Zenerových karet a snaží se jej "předat" jinému. Příjemce si udělá nějakou poznámku a zkouší se to vše s novou kartou. Když se to vše skončí, oba ověří jak jim to šlo. Pak si vymění role. K experimentům s telepatií se také používá elektrického šoku. To se provádí tak, že po každé odpovědi se zkontroluje výsledek pokusu. Pokud daný subjekt odpověděl špatně, tak pomocí elektrod dostane malý elektrický šok do ruky. To stimuluje mozek tak, aby se lépe soustředil na obrázky.

Po třech, čtyřech takových cvicích, jsou lidé většinou natolik unavení, že je lepší s telepatií na nějakou dobu přestat. Někteří lidé jsou lepší přijímače a jiní zase vysílače.

Nemusíte vůbec sedět přímo před sebou. Můžete se domluvit, že v tolik a tolik hodin bude jeden z vás odesílat, a ten druhý bude přijímat úplně někde jinde. Pak si můžete nějak vyměnit své názory.

Na začátek doporučuji vyzkoušet Zenerovy karty, ale ty vám taky nemusí vyhovovat. Pro některé lidí je jednodušší přijímat, nebo odesílat barvy. Pokud máte dobrou imaginaci, můžete zkusit právě tuto možnost, nebo někde sehnat nějaké barvy. Nejlepší je základních sedm (bílá, žlutá, zelená, modrá, rudá, hnědá), pro začátek není dobrá černá, jelikož černou vnímáte při zavřených očích stále. 

Nakonec uvedu několik rad, kterých se držte: Nehádejte, co by vysílač mohl "předávat". Nechte své myšlenky bloudit pokud možno zcela volně. Jakmile uvidíte nějaké obrazy, nezapuzujte je, jako nápady své vlastní mysli. Poohlížejte se po myšlenkách, které přichází odnikud - hlavně po těch, které se objevují náhle. Pokud děláte poznámky, tak svá pozorování popisujte do nejmenších detailů, ale nic nezveličujte a nic si nevymýšlejte. Při naslouchání cizím myšlenkám moc nepřemýšlejte, nekalkulujte. Pokud máte už po sedmé v řadě pocit, že je to "kolečko", poznačte si jednoduše kolečko. Nemůžete odpočítat, že teď už by to kolečko být nemělo. Co když jste se předtím spletli? Pracujte hlavně intuitivně. Zdá se totiž, že čím více se jedinci uvědoměle snaží, tím jejich procentuální úspěšnost klesá. Snad je to vskutku tím, že jsme telepatii ovládali a tak funguje, když ji necháme, aby na to šla po svém, ale vzpírá se nám, pokud se ji snažíme donutit pracovat pro ni nepřirozenou cestou. Nezoufejte, když žádné obrazy nepřijmete nebo když nebudou přesné. Snažte se dál a nakonec to dokážete. 

Myšlenky jsou spíše slyšet, než by se daly číst. A právě toto je zřejmě zásadní rozdíl v pohledu jak tyto záležitosti lze chápat. Např. po narození jsme se nemuseli učit slyšet ale rozumět tomu co slyšíme. Oproti tomu číst jsme se museli naučit. Takže si myslím, že se nemusíme učit číst myšlenky ale spíš umět být potichu aby byly slyšet,  neboť kdo křičí a pořád mluví tak slyší jen velmi málo. To znamená, že pokud se chceme pokoušet o telepatii, musíme se krotit i v myšlenkách. Tedy v tom, že nebudeme myslet na nic a necháme myšlenky volně plynout. Taky si myslím, že většina lidí myšlenky slyší ale moc si to neuvědomují a ani to jak jsou ovlivněna naše rozhodování na základě slyšení a mluvení tzv.myšlenek. Záleží taky na co je člověk zaměřen, na co se člověk upíná, co ho zajímá jaká je jeho životní hodnota a poslání. To vše a ještě mnohem víc je ovlivňuje intenzitu, barvu a hloubku vnímání a produkci myšlenek...

Experimenty s mimosmyslovým přenosem myšlenek prováděl také autor teorie psychoanalýzy Sigmund Freud. Dokonce vyslovil myšlenku, že lidé původně ovládali telepatii zcela běžně, ale v průběhu evoluce byla tato jejich schopnost potlačena. Věřil ovšem také tomu, že může být znovu projevena. Nenechte se odradit tím, že existenci telepatie nebyla dosud prokázána, přestože ji zkoumali vědecké kapacity prakticky po celém světě (převážně kvůli vojenskému využití, jak jinak)